Krize a čokoláda

Dnešní den byl zvláštní. Ráno jsem se vážil. Mám 143 kg. To je pořád dost. Pravda, už víc než 32 kilo mínus, ale ještě není vyhráno. Od rána cítím pálení okolo žaludku. Snídám jenom pomerančový fresh a kávu. Kolem poledne už je bolest dost výrazná, tak si beru pilulku. Cítím, že se s endobariérem něco děje. Zkouším tu tupou bolest a nepříjemné pálení přehlížet, ale směrem k odpoledni se to stupňuje. Po cestě autem domů mám na čele studený pot a pocit, že mě do břicha začíná chytat něco jako křeč. Po telefonu konzultuji s dr. Junghwirthem a na jeho pokyn jedu rovnou do IKEMu. Je něco po třetí odpoledne. Pátek. Hezké počasí. V ambulanci už pochopitelně nikdo není a paní v civilu mě nasměruje na lůžkové oddělení. Ochotná zdravotní sestra pohoní někde po baráku moji kartu a podhodí mě MUDr. Bajerovi. Mladý, hodný, přísný, šikovný. Vyslechl mě, poslal na rentgen a chvíli telefonoval s mým dr. Benešem. Dostal jsem kapačku a ujištění, že je vše v pořádku. Měl pravdu. Dorazil jsem domů okolo šesté večer a usnul jsem tvrdým spánkem v křesle. Teď je chvíli před půlnocí a jak to tak vypadá budu vzhůru do rána. To je tak vždycky, když usnu brzo odpoledne. Aspoň si budu pracovat na Vegas.

Myslím na čokoládu. Že by začínala cukrová perioda? Probírám se fotografiemi z návštěv v Las Vegas. Našel jsem, kterak stojím u největší čokoládové fontány světa. Přihodila se tam velmi pozoruhodná záležitost, jenže tu už za chvíli prozradím rukopisu knížky Moje Las Vegas. V ledničce mám pytlík Mozartových koulí, když bude nejhůř…

3 komentářů u “Krize a čokoláda

  1. Dobry den pane Vesely,
    chtel bych vas poprosit o opravdu uprimnou odpoved, jak je tento zakrok bolestivy! Moc dekuji. David

  2. Stejna otazka jako u davida, diky

    • Ten samotný zákrok není bolestivý vůbec. Těch několik dalších dní jisté nepŕíjmné pocity pocítíte, ale určitě se to dá vydržet. Podle zkušeností lékařů, ne každý paciet to snáší stejně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *