U Saudků

Tekutá strava už mě otravuje, ale bojuji. Jablkový džus, vlažný ledový čaj z obchodu, čirý vývar. Pořád nemám hlad. Dodržuji zákaz vstupu na váhu. Třikrát za den tři pilulky Apo-Panto, snažím se na netu nastudovat, co ten lék dělá. Je mi po něm mírně těžko. Odpoledne mi není dobře. Cítím celkovou slabost, lehce se mi točí hlava. Možná důsledek několikadenní tekuté stravy. Dělám si na papír poznámky, co si všechno koupím, až přejdu na kašovitou. Píšu sms paní hospodyni, aby se někdy příští týden zastavila a mám tajný plán, že ji požádám o krupičnou kaši. Posílám mail dr. Benešovi, že zatím vše v pohodě. Jen cítím celkovou slabost. Odpověď přichází za pár minut. „To je normální, bude to v pohodě. Nezapomeňte na pohyb. MB.“

Odpoledne jdu navštívit Mistra Saudka. Po cestě se rozhoduji, že Janovi svěřím, do čeho jsem se pustil. Mistr si nechává vše podrobně vysvětlit a schvaluje mi můj zásadní krok k hubnutí. Vyprávím mu o dr. Benešovi a o sestřičkách. Jan soudí, že jsem v dobrých rukou. Slibuje, že když „dám dolů“ čtyřicet kilo bude mě fotit. Navrhuje společnou fotografii s těmi voňavými sestřičkami a automaticky dodává, že budeme všichni nahatí. Pouštím to z hlavy. 40 je v nedohlednu a dr. Beneš by to mohl cítit jako diskriminaci. Jak bych mu asi vysvětlil, že on se u Mistra v ateliéru svlékat nebude. S Jeníčkem se pak chvíli přeme na téma působení Miloše Zemana. Nakonec dostanu od Mistra dárek a jedu domů hubnou. Přijíždím domů. Zaparkuji auto a jdu se ještě projít. Cestou mi dochází, že Jan Saudek pro mě hodně znamená. Možná to ani neví, ale velmi pro mě udělal. Měl bych mu to někdy říct…

2 komentářů u “U Saudků

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *